Novinky

 

SIG PIPER J-3 Cub - díl 4.

Kostra je kompletně hotová a probíhá instalace elektroniky a všech náhonů kormidel. Náhon směrovky chci řešit lankovým náhonem a z toho důvodu bylo potřeba i vymyslet umístění serv. Protože jsem serva chtěl dostat co nejvíce do zadní části kabiny a pokud možno vedle sebe (směrovka, výškovka i plyn), bylo potřeba vytvořit posunuté přepákování směrovky a servo výškovky zvednout do takové výšky, aby páka byla nad servem směrovky a navzájem si nezavazeli.

Z toho důvodu vedou od směrovkového serva dvě táhla s kulovými čepy na přepákování a teprve od něj jsou vytaženy lanka ke směrovce. Důvod byl i ten, aby páka byla co největší, a ta se právě mezi serva, které jsou vedle sebe nevlezla. Náhon výškovky je již proveden v bowdenu a pouze jednostranně.

Podvozek byl spájen a čeká na barevnou úpravu. Ostruha byla vyměněna za odpruženou.

V další fázi mě čeká potahování. Na zkoušku bylo potaženo pouze směrovkové kormidlo a potah vypadá velmi realisticky. Jako potah jsem zvolil žlutý Oratex.

Následovalo potažení směrovky, kde potah probíhá do trupu kvůli realističnosti. Tak jako na skutečném letadlu ponechám přiznanou štěrbinu mezi trupem a výškovkou a následně instaluji buď ocelová táhla a nebo pouze ocelové lanko.

V dalším kroku proběhlo potažení skoro celého trupu a křídla s vyřešením uložení serv. Náhon směrovky jsem vyřešil lankem a výškovku bowdenem.

Kokpit byla perlička. Originál přístroje od firmy Propag Team byly na verzi 1:5. Použít by se dali, ale bylo by to hodně natěsno. Vyřešil jsem to tedy vlastní konstrukcí, kdy riginál přístroje jsem oskenoval a lehce zmenšil. Potom na řadu přišlo skládání z celkem 5ti vrstev. Tři vrstvy balzy 0,8mm prokládané přístroji a folií. Takto se podařilo vyřešit plastičnost. Šroubky, které jsou na palubní desce vyřeším vlepením špendlíkových hlaviček.

Přichycení vzpěr křídel byla taktéž perlička. Nakonec dobře posloužili páky od serv, které se uřezali a do vyfrézovaných drážek vlepily pomocí epoxidu. Na koncích vzpěr zůstanou ocelové vidličky. Vše stačí natřít mnou již oblíbenou barvou revell, aby to nerušilo příliž vzhled.

Kryt motoru se musel hodně upravovat, aby se přes něj dala protáhnout roura k výfuku a hlavní jehla. To samé ve spodní části pro hlavu motoru. Spoj je prozatím nezatmelen. V konečné fázi se celý kryt musí pořádně vytmelit a přestříknout nejlépe plničem a vybrousit. Konečný nástřik bude buď namíchaným autolakem a nebo zase revell barvami v několika vrstvách.

Kryt motoru jsem musel vyrobit úplně nový (original jsem znicil). Úprava by byla dosti složitá, hlavně tmelení toho plastu a výsledek by asi nebyl úplně nejlepší. Kryt jsem nakonec odlaminoval na pozitivní kopito z polystyrenu. Použil jsem 4 vrstvy 80g skla. Nasledně vyřezal otvory. Ted mě čeká pouze povrcová úprava  plničem a lakem. Kryt je mnohem přesnější než originální a minimálně 10x pevnější.


Previous page: SIG PIPER J-3 Cub - díl 3.  Následující stránka: Elektronika